Novinář, historik, publicista. Za novinářskou práci získal několik ocenění. Do paměti mnohých se však zapsal jako popularizátor regionální historie. Jako historik se podílí na aktivitách Muzea města Ústí nad Labem. Je mj. spoluautorem projektu „Ústecká NEJ…“, jenž získal zvláštní ocenění Gloria Musaealis pro muzejní výstavu roku 2006. Spolu se svými kamarády si „koupili“ schod do věže.
Kamenný pamětník ústeckých dějin
Kamenným pamětníkem ústeckých dějin, tím je kostel Nanebevzetí Panny Marie pro historika především. Stojí od založení Ústí jako královského města, tedy od počátku 13. století. Byl vypleněn, opakovaně vyhořel. Vždy to byli Ústečané, kdo svůj městský kostel dostavovali, přestavovali, opravovali, obnovovali. Nese stopy architektury románské, gotické až po novogotickou, nápisy v latině, češtině a němčině. Každá generace obyvatel města se v uplynulých 800 letech do jeho zdí podepsala.
17. dubna 1945 se zdálo, že se tato kronika definitivně uzavře. Pět leteckých pum zasáhlo kostel a jeho nejbližší okolí. Nakonec z toho chrám překvapivě vyšel „jen“ se silně nakloněnou věží, která bude už navždy připomínat hrůzy II. světové války. Vždy jsem cítil příležitost vytěžit z toho pro kostel i pro město výrazně pozitivní efekt. Je vzrušující napomoci zrodu dalšího zásadního záznamu do zdí našeho chrámu.
Martin Krsek, historik
Zpřístupnění věže znamená zbudovat cestu pro návštěvníky o dvou částech
Vnější cesta vede až na kótu +12,260 a je tvořena věží vloženou do prostoru vedle hlavní věže kostela. Tvoří ji jednoduchá dřevěná konstrukce tvaru čtyřbokého hranolu. Tato konstrukce je zvenku kryta pevnými dřevěnými žaluziemi, které chrání konstrukci proti vlivu povětrnosti.
Uvnitř věže vedou točité schody. Jsou navrženy jako takzvaně dvoučinné. Dvě spirály točitých schodů vsazeny do sebe tak, že po jedněch mohou návštěvníci stoupat vzhůru a po druhých sestupovat dolů.
Věž se hlásí k tradičně užívanému tvarosloví. Svým prostým tvarem jasně demonstruje svůj vztah k hlavní věži kostela – navrhovaná věž je profánního obslužného charakteru. Svou lehkou vzdušnou konstrukcí dává vyniknout hlavnímu – hmotě kostela.
Vnitřní cesta od kóty 12,260 až na kótu 31,805 je v podstatě možná již nyní. Jen není moc bezpečná a moc pohodlná. Cílem návrhu je proto najít řešení, harmonizující požadavky požární a provozní bezpečnosti s pohledem památkové péče.
Možnost zúčastnit se této práce si velmi vážíme a pevně věříme v brzkou realizaci této jedinečné stavby. Sami plánujeme pořídit si schod! Ústí zdar a šikmé věži zvlášť!
Prof. Ing. arch. Martin Rajniš
Český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů a několika architektonických kanceláří. V současné době funguje v jím založeném ateliéru s názvem Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a lidské společnosti.
Naše město potřebuje obnovovat a upevňovat svoji duchovní identitu
Krajské město Ústí nad Labem má svoji bohatou a často pohnutou historii. Dvacáté století jej poznamenalo průmyslovým rozvojem, dvěma světovými válkami a nakonec nejvýrazněji odsunem původních obyvatel. Často se hovoří o vykořenění zdejšího obyvatelstva, které přišlo z celého tehdejšího Československa.
V této situaci pociťuji, že naše město potřebuje obnovovat a upevňovat svoji duchovní identitu. Jak jinak, než návratem ke křesťanským kořenům. Pak se může stát pro své obyvatele více domovem a místem, kde se dobře žije. Věřím, že tomuto cíli může napomoci také projekt zpřístupnění věže, který zmíněné hodnoty přiblíží návštěvníkům.
P. Miroslav Šimáček, arciděkan